Malá Fatra 2007
5. - 8. července
____________________________________________
Konečně na Slovensku
Napiš mi přímo
- plánování bylo krátký nebo spíše nebylo. Na konci května jsem se zeptal mých kamarádů Saipa a jeho bráchy plus dalších přátel zda by se nevydali na Slovensko na Malou a Velkou Fatru. A týden před daným datumem jsme se spojili a bylo to. Vyrazili jsem jen tři - Saip, jeho brácha Marcel a já. Cíl - Malá Fatra
- musím uznat, že bylo naprosto skvěle. Saip a Marcelem se ukázali jako skvělí prťáci. Vyhovovali jsem si snad ve všem - tempem, pohodou, humorem, energií, názory.... ☺☺☺
- domluvili jsme se, že nebudeme s sebou brát stan a ty tři noci strávíme po chatách. Proč? Za 1) Malá Fatra je Národním parkem, kde je stanování přísně, za 2) kvůli Medvědům - bojim bojim ☺ a za 3) i předpověď počasí neslibovala nic hezkého.
KUDY TUDY?
- tam i zpět jsme jeli vlakem z Olomouce do Žiliny a odtud autobusem do městečka Strečna, kde jsme chtěli začít. Zpět jsme jeli busem ze Štefánovej.
- v plánu byl přechod celého hřebene, šli jsme jej ve směru západ - východ. Tři dny na putování nám na to měli stačit. Ale nakonec nějak nestačili :-)
1. den - do Strečna jsme dorazili po 11 hodině a nemohli jsme si nechat ujít prohlídku nádherné zříceniny hradu Střečno. A jelikož vrcholky hor byly stále v mlze, moc se nám nahoru nechtělo, když dole svítilo sluníčko.... ALE VYRAZILI JSME.... po červené trase směr hlavní hřeben s cílem dojít na chatu pod Magurou. Jenže stoupání nahoru od Starého Hradu, je opravdu kruté a mlha na vrcholcích nás opravdu nelákala, rozhodli jsme se zůstat na Chatě pod Suchým. Velice příjemná chata se sympatickým a ochotným personálem. Něco pojedli, popili slovenské pivečko Šariš, zahráli BANG! a šli vcelku brzo na kutě, páč jsme dnes ráno brzo vstávali. Poznámka - později se na chatě objevilo kolem 20 putujících jako my. A jelikož hodinu po našem příchodu začala velmi slušná bouřka, byli jsme i rádi, že jsme dál nešli. BA DOKONCE jedni přišli právě když bouřka vrcholila a sdělili nám, že jdou z hřebene kde padali kroupy vodorovně!
2. den - ráno jsme vstávali poměrně pozdě. Páč jsme se chtěli dospat, navíc ještě pršelo a předpověď slibovala zlepšení až odpoledne. V klidu jsme poraňajkovali, zahráli ještě BANGa a o půl 12 jsme teprve vyrazili cíl Chata pod Chľebom, kam jsme volali, že tam dorazíme. Nějakých 5 - 6 hodin cesty. Špatné počasí nás doprovázelo po celou dobu, takže náš první výhled byl mlhový ☻. První výzva pro nás bylo stoupání na vrch Suchý 1468 m.n.m. FUJ. Ale ten vítězný pocit stojí za to! A pak už je člověk vlastně na hřebeni a už více méně neklesá. Všechny další vrcholy jsou už jenom vyšší a postupně jsme je hltali. Na Malém Kriváňi neskutečně foukalo a padla taková mlha, že by se dala krájet, takže jsme se z tama zmizeli v cukuletu. Mezi Malým (1668 m.n.m.) a Velkým Kriváněm (1706 m.n.m.) se na půl hodinky počasí smilovalo - mlha zmizela a my se s obrovskou radostí a nadšením kochali z výhledů a pohledů na hřeben, který nám byl dosud zatajen. Bohužel než jsme došli na Velký Kriváň mlha se vrátila zpět a vítr s dvojnásobnou rychlostí, skoro se v něm nedalo jít a tak jsme finální výstup na nejvyšší horu Malé Fatry vzdali. Prostě hory chtěli, abychom se sem ještě vrátili. ☺ Po 5 hodinách jsme dorazili k horní stanici nově zbudované kabinkové lanové dráhy a po další půl hodince na Chatu pod Chľebom, kde jsme nocovali. Poznámka - chata byla neskutečně narvaná. Nebylo již místo na spaní, 20 lůžek obsazeno, na půdě všechny madračky taky a tak nám chatár sdělil, že je už jenom místo přímo v restauraci a že jsme první nocležníci. Nakonec nás tam spalo asi 30. ALE BYLO TO SUPR, všichni byli stejně naladěni, dobrá nálada, podobné "osudy".....
3 den - tentokrát jsme vyrazili brzo, vono se ani jinak nedalo, když spíte v jídelně ☺. A hurá na hřeben, ráno panovala ještě mlha, ale během hodinky se udělalo NÁDHERNĚ. Před námi Stoh a Velký a Malý Rozsutec. Jenže všechny vrcholy námi dnes zůstali nedobyty. Mě bohužel již od včerejška bolel úpon pod levým kolenem, který mě dosti eliminoval hlavně v klesáních a při rovnováze. Noha se prostě nechtěla ohýbat ☻ Saip měl také problém se sedřeným nártem, takže jsme to jednoduše vše obešli. I přesto to bylo nádherné - výhledy, slunce, teploučko no prostě paráda. Pro nás nečekanou perličkou na dortu byl sestup přes Horní/Dolní díry - tzv. Jánošikovy. Nádherné údolí - kaňon říčky, který se zdolává po žebřících a lávkách. Dalo by se to přirovnat k údolí Bílé Opavy . Poznámka - dnes jsme nocovali na privátě ve Štefanovej za 250,-. Bylo to sice nejdražší, ale jelikož jsme na chatách zaplatili jen 150 a 60 tak jsme si řekli proč ne. A navíc jsme si zašli do restaurace, kde jsme se řádně najedli za poslední slovenské peníze.
4 den - odjezd je tu a pro jistotu hned ráno v 7.30 - ahoj hory, my se vrátíme!